Napsáno 04.08.2022

Co se dozvíte?

Nikdo neví, kde se vlastně vzaly. Jsou ale chytlavé, protože se často opírají o selský rozum nebo vlastní, většinou neblahou, nepodloženou nebo mylnou zkušenost.

Mýty. Jsou opředené okolo různých odvětví, nikde ale nenajdete bláznivější a často nebezpečnější než právě u sportu. A tak, dřív než jich bude mezi námi víc než aktivních sportovců, nebo než, nedej bože, některého z nich odradí či zraní, pojďme dovést obě skupiny do finiše. Sportovce i mýty. Rychle a s dostatečným rozestupem!

„Když bude holka zvedat činky, bude z ní paní Schwarzeneggerová.“

Řekneme vám tajemství: Nebude. Což je možná, soudě podle milých úsměvů Arnoldových partnerek, poněkud škoda. Pokud bychom ale metaforu vztáhly spíše na tělesnou kompozici vzoru dokonalé kondice a maskota kulturistiky, jistě mi dáte za pravdu, že posadit mezi Schwarzeneggerovy ramena jemný dívčí obličej se tak docela nepotkává s všeobecnou představou ženské krásy.

Ani sebevysportovanější zástupkyně křehkého pohlaví ale budováním svalů svou křehkost neztratí a chlapskou postavu nezíská. Zvedáním činek si zkrátka a dobře vybuduje svaly. Svaly, které se na ženském těle sice jmenují stejně jako na mužském, jsou ale jaksi ženštější a vkusné a neměly by být tabu. Stejně jako představa ženy nakládající si další závaží na už poměrně těžkou činku.

A když pomineme povrchní krásu a estetiku, stejně jako jejich mužští sparring partneři, ženy sportovkyně se mohou těšit mnoha dalším výhodám, které jim jejich vyrýsovaná (nebo) osvalená postava nabízí:

  • Ve stáří dochází k přirozenému úbytku svalů. Laicky řečeno, čím víc si jich vybudujete, tím víc vám jich ke stáru „zůstane“.
  • Větší svaly se rovnají větší síle, v mnoha případech i funkčnějšímu a efektivnějšímu pohybu.
  • Budování svalů je zdravá věc. Nezískáte je totiž jinak než dřinou, aktivním životním stylem a dobrým jídelníčkem. Pokud se tedy nějaké rozhodnete získat, pravděpodobně u sebe spustíte domino efekt vedoucí k celkově zdravému životu.
  • Silná žena si dost pravděpodobně otevře sklenici kyselých okurek bez cizí pomoci. Když už jsme u toho zdraví. 😊

„Protein v prášku jí jen kulturisti.“

Doufám, že jste si právě představili setmělou posilovnu plnou železa, řetězů, hrající tvrdou muziku z reproduktoru na polici, vedle kterého jsou vyskládané obří kýble drsně vypadajících proteinů, ze kterých vám tvrdnou svaly a měkne mozek už jen při pohledu na jejich složení.

Pro někoho peklo, pro jiného ráj. Rozhodně ale nechci mluvit do vašeho sportovního vkusu. Já tu nejsem od emocí ale od faktů. A těch v téhle představě přeji jen pár nesedí.

  • Po proteinu ještě nikdy nikomu nezměkl mozek.
  • Stejně jako po proteinu ještě nikdy nikomu nenarostly svaly, pokud k tomu neměl dobře sestavený zdravý jídelníček a sportovní plán.
  • Ano, proteiny můžete najít v tmavých posilovnách na policích vedle reproduktoru. Ano, v takových prostorách jsou to proteiny pro pořádné chlapy: V černých kýblech, s pořádnou „odměrou“ a, ať už to schvalujete nebo ne, sem tam i s nějakou příměsí, která tam není jen od příchuti. To ale neznamená, že nemůžete najít (v případě, že takovou hledáte) roztomilou dávku proteinu do kabelky v růžovém pytlíčku s motýlky.
  • Pokud se ale bavíme o proteinu – makroživině, ne o jeho obalu, jakkoliv sedícímu k vašemu stylu cvičení, měli by ho jíst všichni. Záleží jen na správné míře. Kulturista by ho měl denně přijmout víc než křehká mladá slečna, která svou lásku ke sportu teprve hledá. Stejně jako tuky nebo sacharidy je ale nepostradatelnou složkou naší stravy a každý z nás by měl denně přijmout od 1 – 2 gramy proteinu na kilogram své váhy. (Přesný poměr závisí právě na vašich sportovních cílech.) Ať už jste tedy zástupce kteréhokoliv somatotypu, pokud jste během dne nestihli přijmout dostatek bílkovin v potravinách, co je špatného na tom doplnit si ho účelně, třebaže z (kvalitního!) prášku?
  • Poznámka: Suplementace proteinu je široké a poměrně odborné téma. Na jeho přesné složení, vstřebatelnost, množství nebo načasování by se mělo nahlížet přísně individuálně podle potřeb (ne)sportovce. Pokud nevíte, kudy do toho, nebraňte se vyhledat rady odborníků. 😊

„Únava je projev slabosti, je potřeba ji přetrénovat.“

Někteří z nás odpočívají moc, jiní z nás málo. Ať už se po hlavě vrhneme do postele nebo do sportu, často jsme chyceni do kolotoče zvyků, ze kterého se těžko vystupuje. Stejně jako málo sportu, i příliš mnoho fyzických aktivit nemusí být zdravé. 

Tělo je díky bohu soběstačné natolik, že nás na kolotoči upozorní, kdy už by z něj rádo vystoupilo. A pokud nechcete, aby se mu udělalo „špatně“, poslechněte ho:

  • Máte moc energie a málo sportu? Přidejte sport!
  • Máte málo energie a moc sportu? Uberte sport!

Protože únava není slabost. Únava je signál nerovnováhy. A buďte si jistí, že dřív či později k ní stejně budete muset dojít, i když tělo neposlechnete. Ale čím později to přijde, tím víc to bude bolet.

Po sportu hned zmrzlou sprchu. Ne, po sportu jedině horkou! 

Po sportu hlavně sprchu, tím je dobré začít. Na kterou stranu pak otočíte kohoutek, to záleží na vaší odvaze a tréninku. Protože:

  • Studená sprcha podporuje regeneraci svalů, „nahazuje“ přirozenou tělesnou termoregulaci, posiluje cirkulaci krve, nabudí tělesné funkce a, když se to vezme za tři rohy, podporuje imunitu. (A šetří peníze za vodu, protože v té studené se nikomu nechce máčet příliš dlouho. 😊)
  • Horká sprcha podporuje relaxaci svalů, uklidňuje nervy, uvolňuje dutiny, lépe dočistí pleť a vlasy. 

Naštěstí nutnost osobní hygieny ještě nedošla do konspiračního bodu, kdy by se jí hromadně přisuzovaly negativní vlastnosti na růst svalů nebo estetiku. O teplotě vody se ale u široké veřejnosti stále diskutuje. Studená sprcha? Horká? Vlažná? Krátká, dlouhá, střídavá? Každá teplota má své výhody, každý sportovec své preference. A tak, ať už na internetu čtete cokoliv, vždy nakonec poslechněte svoje tělo. Protože i když článek napsalo tělo uvědomělé, vzdělané nebo zkušené, velice pravděpodobně nebylo vaše. Článek vznikl pro zábavu, tělo pro účel. Poslouchejte proto signály toho svého, ne mýty založené na těch cizích. Jedině tak se dostanete úspěšně do finiše.


"love nature, love yourself"

Tereza Bártová

Terka. A v Natu konkrétně copywriTerka, těší mě. Pod většinou textů na sociálních sítích a sem tam pod nějaký ten článek na webu bych se mohla podepsat. A to nejen proto, že budu dost pravděpodobně jeho autorka, ale taky, a možná hlavně proto, že zcela souzním s tím, o čem a pro koho píšu. Filozofie Natu má zkrátka hodnotu a já jsem pyšná na to, že ji můžu svým psaním spoluutvářet.

Více článků autora