Napsáno 22.06.2022

Co se dozvíte?

Ten, kdo si hlídá svůj jídelníček a zaměřuje na správný příjem jednotlivých makronutrientů (sacharidů, bílkovin a tuků), by měl vědět, že v případě tuků existují potraviny, které mohou být velice zrádné ve spojitosti právě s jejich obsahem tuků. A to jak množstvím, tak třeba i druhem. V následujícím článku se dozvíte, v jakých potravinách se může nacházet až příliš velké množství tuků, které není na prví pohled vidět, nebo také tuků, které nejsou příliš zdraví prospěšné.

Tuky mohou mít několik dělení. Může se jednat o tuky nasycené vs. nenasycené, rostlinné vs. živočišné nebo třeba volné vs. skryté. Záleží, z jakého pohledu chceme tuky studovat. U volných tuků z pravidla víme, o které jde. Jsou to ty, co vidíme a mažeme si je např. na pečivo, používáme při přípravě pokrmů, jak v teplé, tak ve studené kuchyni. Tyto druhy tuků jsou snadno regulovatelné. Vždy si můžeme určit, jak moc si zakápneme salát olivovým olejem, nebo kolik dáme slunečnicového oleje do základu na omáčku, či jakým množstvím si namažeme chléb máslem nebo margarínem. 

Problém může ale nastat tehdy, kdy využíváme potraviny, v kterých je tuk obsažen, není na první pohled vidět. Může to být v případě, kdy si koupíme nějaké polotovary, které si jen doma ohřejeme, nebo si dáme jídlo v restauraci, kde už se pro nás může jednat o tuky skryté. Tam už tolik nemůžeme příjem tuků kontrolovat, pokud tedy u nich nejsou uvedeny energetické hodnoty.

Dále mohou být „zrádné“ mléčné výrobky, a to obzvlášť jogurty a sýry. V těchto skupinách potravin lze nalézt velice vhodné a bezproblémové potraviny, ale také potraviny, které se tváří, že jsou zdravé, ale bohužel zrovna nemusí být. Může se jednat např. o jogurty, co mají procento tuku skoro srovnatelné se smetanou. Takže krémové jogurty, kterým se muže přezdívat už spíše mléčné dezerty, které mají nad 10 % tuku. Nebo pak tvarohové, tavené nebo i tvrdé sýry, co mají více jak 20 % tuku na 100 g výrobku. Může se tak jednat i o sýr mozzarella, balkánský sýr, smetanové tvarohové či plísňové sýry a další, o kterých si to na první pohled nemusíme myslet, protože jejich struktura tomu nemusí napovídat. Také se lze zaměřit na tavené sýry, které mají navíc k často velkému množství tuků i tuky nezdravé, mohou obsahovat tavící soli a další ne příliš užitečné složky, které mohou narušovat chod organismu. Jednou z nich může být kyselina fosforečná, která snižuje vstřebávání vápníku v těle. Což bylo zmíněno v minulém článku (odkaz na článek: „Jak si udržet zdravé kosti?“)

Dále se musíme zaměřit i na pečivo a pekárenské výrobky, v kterých lze nalézt velice energeticky náročné druhy. Patří sem produkty vyrobené primárně z listového těsta. Nesmíme ale zapomenout také na těsta tuková kynutá nebo také třená či linecká. Také pak na různé sušenky, trvanlivé druhy pečiva nebo dezerty. V nich tedy můžeme naleznout velké množství tuků, ale i tuky, které obsahují neprospěšné tzv. transnenasycené mastné kyseliny.  

Také skupina potravin jako je maso a masné výrobky není v rámci tohoto tématu mimo. Pokud bychom chtěli přijímat opravdu malé množství tuků z obvyklých druhů masa, musíte volit maso krůtí či kuřecí, které má ve skupině drůbežího masa nejnižší zastoupení tuků s tím, že v prsní části je tuku méně než třeba v části stehenní (samozřejmě tehdy, kdy nekonzumujeme kůži, která je velice bohatá obsah tuků). Pokud bychom volili maso jatečné, tak to bude mít vždy více tuku než právě uvedené druhy. U jatečného masa můžeme potom zvolit vepřovou kýtu, panenku či hovězí zadní, což jsou na jejich původ velice libové části. Dále pak nesmíme opomenout zvěřinu, která bývá často „vyběhaná“ a obsahuje tuků také méně. 

Co se týče ryb, tam nemusíme příliš řešit, jaký druh je lepší. Samozřejmě existují tučnější a méně tučné ryby, ale opravdu zrovna u nich obsah tuků sledovat nemusíme, protože vesměs obsahují tuky zdraví prospěšné. Může se i stát, že tučný losos má stejné množství tuku, jak vepřový plátek, ale má obsah mastných kyselin jiný a stále „zdravější“. V případě ryb bychom se měli zastavit maximálně u těch konzervovaných. Zde mohou být zrádné ryby, které jsou konzervovány v oleji. Je mnohem lepší, zakoupit si tuňáka či rybičky ve vlastní šťávě, eventuálně ještě v tomatu než v oleji, který přidá zbytečně moc kalorií navíc. Může se také stát, že se jedná o olej více-druhový, který je levnější, než jedno-druhový a může obsahovat nasycené mastné kyseliny. Co se týče uzenin a třeba zabijačkových pochoutek, tak pro nikoho nebude novinka, že zrovna tyto druhy potravin jsou velice bohaté, jak na množství tuku, tak na množství nasycených mastných kyselin. Zde se proto doporučuje pouze libová šunka či eventuálně uzené maso či podobný produkt, který obsahuje velký podíl libového masa.

A v neposlední řade je vhodné zmínit i ořechy, semena a oleje z nich lisované. Ty samy o sobě mají velké zastoupení skrytých tuků. Víme ale, že primárně těch zdravých – nenasycených. Samozřejmě, ale i zde platí pravidlo, že každá potravina je zdravá jen do určitého množství. Takže i s ořechy a semínky by se to nemělo přehánět. Jedna hrst stačí. Také bychom je v našem jídelníčku měli střídat, protože každý druh má jiný poměr mastných kyselin. 


"love nature, love yourself"

Veronika Horká

Již více jak deset let se věnuji oboru výživa a dietetika. Tuto cestu jsem započala již výběrem střední zdravotnické školy oborem nutriční asistent. Jelikož mě tato oblast opravdu zaujala a viděla jsem v ní budoucnost, rozhodla jsem se pokračovat a podrobněji ji studovat i na vyšší odborné a vysoké škole. Nyní je ze mě nutriční specialistka a jelikož vím, že zdravý životní styl není jen vyvážená strava, ale kombinace několika složek, rozhodla jsem se moje znalosti prohlubovat a ve studiu dále pokračovat. Aktuálně proto studuji jako doktorandka obor kinantropologie a pohybuji se na akademické půdě, kde se snažím v tomto odvětví provádět vědu a výzkum.

Více článků autora