Napsáno 11.02.2021

Sezónní potraviny v únoru jsou velmi podobné těm lednovým. Jak už jsme si minule říkali, v zimě je nejvděčnější skupinou potravin kořenová zelenina, která úžasně prohřeje a zároveň zasytí. Zimní zelenina má výraznou chuť, plně se projevující až po několika dnech, což znamená, že má skvělou odolnost, proto se nemusíme bát, že se nám rychle zkazí. Důležité je však správné skladování, nejlépe v temnu a chladu (spíž, sklep).

ZIMA–ÚNOR

Plus k nim patří únorové speciality:

ředkvičky
červená řepa
kapusta/kadeřávek

patří mezi těch pár druhů zeleniny, které se dají v zimě pěstovat a sklízet i u nás

růžičková kapusta
křen

skvěle se hodí jako doplněk k masu, kterého je v únoru všude dostatek 

zázvor

zázvorový čaj, nejlepší prevence proti nachlazení  

cibule
česnek 

Pole a stromy jsou stále pokryty sněhem, tím pádem se musíme spolehnout na naši oblíbenou zimní zeleninu (celer, cibuli, česnek, kapustu, pórek, petržel, mrkev, řepu, zelí), letní zásoby zavařenin, marmelád a vyčkávat na jarní tání, kdy se nám objeví první poslové jara jako jsou sněženky a bledule.

Abychom si to čekání zkrátili a načerpali síly, můžeme si i v zimě připravit chutné, pestré saláty, které nás na rozdíl od těch ochlazujících letních krásně zahřejí, zasytí a teplá složka je v nich nutností. A jak si takový salát připravit?


ZIMNÍ SALÁT

Ideální zimní salát obsahuje čerstvou složku (lupení), teplou složku, která slouží i jako zdroj bílkovin, něco křupavého a zálivku. Jako doplněk můžeme použít sezónní ovoce (jablka, hrušky či v zimě velmi oblíbené citrusy), strouhaný sýr (pro vegany lahůdkové droždí) či sušená rajčata. Fantazii se meze nekladou.

Použijeme ideálně sezónní potraviny a pak už jen skládáme dohromady:

1. Lupení
  • zelí (červené, bílé, čínské – nakrájené na nudličky), čekanka a kadeřávek, který může být i teplou složkou
2. Teplá složka
  • můžeme jich udělat více, jak pro masožravce, tak pro vegetariány 
  • maso (nejlépe od místního farmáře)

  • obiloviny (rýže, kroupy, pohanka, bulgur)

  • luštěniny (uvařené i konzervované, z mrazáku) či tofu/tempeh

  • zelenina (naše oblíbená kořenová, dýně, kapustičky a další zimní druhy)

3. Křupavé
  • pokud se snažíme žít zero waste, můžeme zde využít i zbytky z kuchyně dříve, než skončí v koši
  • ořechy (libovolné, mohou být i ochucené)

  • semínka (lněná, slunečnicová, dýňová, chia)

  • slanina (ideální z kvalitního vepřového masa)

  • krutony (ze staršího pečiva, krekry)

4. Zálivka
  • domácí či již hotová
  • olej + ocet/citronová šťáva/hořčice/bylinky/koření/sójová omáčka

  • jogurt/zakysaná smetana + bylinky/koření/citronová šťáva/tahini

  • majonéza + chilli omáčka/sójová omáčka/worcester

Závěrečný zimní měsíc je typický pro přípravu masa (nejkvalitnějším zimním masem je vepřové), právě v únoru je maso nejčerstvější. Pokud jste milovníky masa, teď je ten správný čas vyrazit za vaším farmářem a připravit si své oblíbené masné speciality, než začne masopust (období, ve kterém se nejí maso). A pokud jste vegetariáni stejně jako já můžeme se vydat do lesa hledat hlívu ústřičnou a lanýže, které se pod sněhovou pokrývkou schovávají. 

A když už víme, jaké sezónní potraviny bychom měli zařadit do svých únorových zimních jídelníčků, řekneme si něco o jejich benefitech a využití v kuchyni.

Mezi tzv. domácí doktory patří především ČESNEK, ZÁZVOR a KŘEN. Všechny tyto potraviny chrání náš imunitní systém a účinně bojují proti bakteriím a virům. Při nachlazení podporují pocení, pročišťují dýchací cesty a podporují trávení. A jak naše „doktory“ využít? Nejlépe nás zahřeje zázvorový čaj, silný česnekový vývar a křenová pomazánka. 

CIBULE

„základ vaření“. Dá se z ní vytvořit téměř cokoliv, od pomazánek, základů na polévky, na maso, do pomazánek, salátů – syrová, opečená i smažená. Můžeme o ní mluvit jako o přírodním antibiotiku, které obsahuje obrovské množství vitamínů skupiny C, D, E dále vitamín B6, velmi důležitý vitamín B12, karoten a thiamin. Zároveň je zdrojem železa, zinku, síry, hořčíku, draslíku a vápníku. Snižuje hladinu špatného cholesterolu, je prevencí proti infarktu, mrtvici a působí kladně na činnost střevní a žaludeční mikroflóry.

HLÁVKOVOU KAPUSTU

i její menší kolegyni RŮŽIČKOVOU KAPUSTU většinou míjíme bez povšimnutí, to ovšem děláme chybu. Obě dvě obsahují velké množství zdraví prospěšných látek. Je velmi bohatá na vitamin C (100 g obsahuje 85 mg, což odpovídá jednomu pomeranči), vitamín K, celou řadu vitamínů ze skupiny B a nejbohatším zdrojem antioxidačního vitamínu E. Růžičková kapusta zároveň vykazuje protirakovinné účinky, díky obsahu glukosinolátů. Kapustičky můžeme využít do polévky, jako přílohu k masu, jen tak na páře nebo zapečenou s bešamelem a sýrem.  

ČERVENÁ ŘEPA

nepatří mezi nejoblíbenější zeleninu, jelikož si ji ze školy pamatujeme jako měkkou hmotu v nálevu, bez vůně a nepříjemné chuti. Ale když překonáme naše vzpomínky, přečteme si něco o jejím benefitu a připravíme si společně úžasný vegetariánský krém, určitě jí dáme druhou šanci. Červená řepa patří mezi kořenovou zeleninu, která je úžasným zdrojem minerálů, především železa, hořčíku a manganu. Krásnou červenou barvu jí dodává betanin, který je velmi silným antioxidantem sloužícím k čištění střev, detoxikaci, prospívá srdci a snižuje krevní tlak. Zároveň obsahuje velké množství vlákniny, která má úžasný sytící efekt a neobsahuje téměř žádné tuky a kalorie. 

ŘEPOVÝ KRÉM s ŘEPOVÝMI CHIPSY

4 porce/doba přípravy 30 minut
3 ks brambory
3 ks mrkev
500 g červená řepa
½ l zeleninový vývar
1 bal. smetana na vaření (sójová smetana)
sůl + pepř + cukr + ocet dle chuti 

  • Brambory, mrkev, řepu očistíme a oloupeme. Z jedné řepy odkrojíme několik tenkých plátků, které dáme stranou (budou sloužit na přípravu chipsů) a zbytek zeleniny nakrájíme na kousky, které dáme do hrnce, zalijeme vývarem a vaříme doměkka, přibližně 20 až 25 minut. Poté vše rozmixujeme tyčovým mixérem, smícháme smetanu na zjemnění, vaříme dalších 5 minut a dochutíme dle chuti solí, pepřem, cukrem a octem (nemusí být). 
  • Mezitím, co se nám vaří polévka si připravíme řepové chipsy. Plátky řepy osušíme a na oleji na pánvi, zprudka opečeme, během pečení otáčíme. Poté je necháme na papírové utěrce okapat a lehce osolíme. 
  • Na závěrečné servírování rozdělíme do misek, ozdobíme lžící zakysané smetany, řepovými chipsy, čerstvou petrželkou a podáváme s měkkým kváskovým chlebem.
  • A pokud by nás ani tato hustá krémová polévka nezahřála můžeme vyzkoušet výborné skořicové šneky, kteří mají díky skořici úžasný hřejivý efekt. Není divu, že tito šneci pochází ze Skandinávie a jsou zde nejoblíbenějším dezertem k odpolední kávě. Sladká zimní tečka, kterou si každý zamiluje na první ochutnání. 

SKOŘICOVÝ ŠNECI

kulatá forma o průměru 20 cm = 15 cm/doba přípravy 2 hodiny

  • 120 ml mandlové mléko
    1 PL kokosový cukr
    2 PL kokosový olej
    1 bal. sušené droždí (7 g)
    400 g hladká špaldová mouka
  • Do hrnku nalijeme vlažné mléko, rozpuštěný kokosový olej, přidáme cukr, 2 PL vlažné vody, přisypeme instantní droždí a promícháme. Necháme vzejít kvásek (cca 10 minut). Do velké mísy dáme mouku se špetkou soli, uděláme důlek, do kterého nalijeme vzešlý kvásek a začneme vypracovávat kompaktní těsto. Až se těsto přestane přichytávat na mísu, přikryjeme ho čistou utěrkou a necháme minimálně hodinu kynout. Kulatou formu vymažeme olejem a začneme pracovat s těstem. Těsto si vyklopíme na pomoučněný vál, rozválíme ho do obdélníkového tvaru a potřeme náplní připravenou z 2 PL kokosového oleje, 100 g kokosového cukru a ½ PL mleté skořice. Nakonec začneme těsto rolovat z delší strany jako roládu, položíme spojem dolů a nožem nakrájíme na 15 šneků. Naskládáme je do formy řezem dolů, naplacato, a necháme dalších 20 minut kynout, než se nám rozehřeje trouba na 180 °C. Pečeme přibližně 20 minut dozlatova. TIP: šneci chutnají výrobně s cukrovou polevou, kterou je můžeme polít a vyrobíme si ji tím, že utřeme 200 g moučkového cukru s 2 PL citronové šťávy.

"love nature, love yourself"