Proč je důležité ovoce

Ovoce by rozhodně nemělo chybět v jídelníčku žádného z nás. Zajišťuje energetickou hodnotu, ale i biologickou hodnotu stravy. Je totiž významným zdrojem, jak sacharidů (skořápkové ovoce tuků), tak vitamínů a minerálních látek. Tím zajišťuje velice prospěšné látky pro metabolismus, podporuje imunitu, funguje v prevenci závažných infekčních chorob a celkově podporuje zdravý růst, vývoj a správné fungování organismu. 

Jelikož je bohatým zdrojem rozpustné i nerozpustné vlákniny (pektin, celulóza, lignin, nestravitelné polysacharidy), enzymů a organických kyselin, má pozitivní účinek na činnost trávicího traktu a podporuje jeho správnou funkci a peristaltiku. 

Jak je již zmíněno výše, obsahuje mikronutrienty – vitamíny, minerální látky. Přičemž jejich obsah nemusí být vždy u každého druhu stabilní. Na množství v daném kusu závisí několik faktorů, kterými jsou např. klimatické podmínky a půda při pěstování ovoce, dále pak stupeň zralosti, působení slunečního záření, ale i denní doba sklizně. Také energetická hodnota a její zdroje se mohou např. skladováním a zráním měnit. Protože v nezralém ovoci je nejvíce škrobu, který se v průběhu dozrávání mění na jednoduché „rychlé“ cukry – sacharózu, fruktózu a glukózu.

Z vitamínů ve vodě rozpustných obsahuje nejčastěji vitamín C, antioxidant, který je ve velké míře obsažen např. v černém rybízů, šípcích, rakytníku, citrusových plodech, angreštu či jahodách. 

Dalšími vitamíny, které jsou v ovoci často obsaženy jsou vitamíny skupiny B, který nalezneme hlavně ve skořápkovém ovoci, tudíž ořechách, dále jsou to pak např. mirabelky, švestky, šípky, citrusové plody.

Vitamín E, který je vitamín v tucích rozpustný je obsažen ve skořápkovém ovoci a je to zásadní lipofilní antioxidant, který má mimo jiné příznivé účinky na imunitu nebo i plodnost. 

Z dalších mikronutrientů (živiny, které nedodávají energii, ale biologickou hodnotu) ovoce obsahuje i zmíněné minerální látky, kterými je draslík, který nalezneme hlavně v šípcích či švestkách jehož hlavní funkcí je nervosvalová dráždivost či podpora duševní činnosti. 

Dále pak je to fosfor obsažen ve skořápkovém ovoci, který se podílí na kostním metabolismu pro správný vývoj, růst či udržení kostní hmoty spolu s vápníkem s jeho významnými ovocnými zdroji jako opět šípky, černý rybíz, maliny, ostružiny, mandle. A v neposlední řadě je to také hořčík, který nalezneme primárně v mandlích, kešu či vlašských ořechách, dále také v šípcích, bezinkách, ostružiních, malinách či jablku. 

Dalšími minerálními látkami obsaženými v ovoci může být pak i železo, selen, zinek, kobalt či měď.  Jejich obsah záleží na druhu ovoce.

Konzumace ovoce se doporučuje spíše v ranních a dopoledních hodinách jako doplněk ke snídani nebo pak jako dopolední svačinka. V průběhu dne se pak doporučuje raději až před nebo v průběhu aktivity. Ať už jde o fyzickou nebo duševní aktivitu, u které se často zapomíná, že spotřebovává také energii. Ovoce totiž obsahuje „rychlé cukry“, které jsou rychle v těle využity a dodají nám energii skoro okamžitě po jejich konzumaci. Měli bychom tedy tyto cukry konzumovat opravdu tehdy, kdy víme, že budou naším tělem spotřebovány. Protože když nebudou, v organismu se přemění na zásobní tuk.

A jak ovoce připravit, abychom ho měli v jídelníčku dostatek? Můžeme si jej samozřejmě dopřát samotné či jako ovocný salát, jak čerstvém, tak třeba v sušeném stavu, kompotované nebo lyofilizované. Ale proč si neudělat třeba zdravé lehké hlavní jídlo z ovoce? Například tvarohové knedlíky s ovocem nebo rýžový nákyp s ovocem může být kvalitní plnohodnotná náhrada masitého pokrmu. Případně můžeme zakomponovat ovoce do dezertu, který osladíme zdravějším sladidlem, a stále budeme mít vyvážený jídelníček. Případně pokud máme ovoce dostatek, nebo bychom ho raději konzumovali v jiné formě, můžeme jej odšťavnit nebo jen rozmixovat do koktejlu a hned máme doporučenou denní dávku splněnu a ani nevíme, jak!

"love nature, love yourself"