Jíme sezónně - duben

Nejlépe si ji vychutnáme ještě před tepelnou úpravou v salátech, pomazánkách nebo jen tak na chuť. Zároveň dodá tělu důležité vitamíny a energii pro pohyb na čerstvém vzduchu či pro práci na zahrádce. 

Když se na farmářských trzích poprvé objeví mladý kopr, křupavé ředkvičky, čerstvá řeřicha, špenát a mladá mrkev, můžeme si být jisti, že jaro je přítomno a seznam sezónních potravin se začne konečně rozrůstat o nové kousky. 

Seznam dubnových specialit:

jarní cibulka

• královna dubnových potravin, sladší, méně aromatická, jemně křupavá a křehká zelenina
• jedná se o mladou cibuli, sklizenou dříve, než stačí dozrát a vytvořit velkou bulvu
• pokud ji ovšem do týdne nespotřebujeme, průběžně odstraňujeme zavadlé listy a udržujeme ji ve studené vodě
• a jak mít cibulku čerstvou po celý rok, stačí ji pouze zapíchnout do hlíny v květináči, postavit na parapet (roste velmi rychle) a bude nabízet zelené konce k zastřihování, které můžeme přidávat do různých pokrmů jako ozdobu, do polévek či pomazánek

čekanka

polníček

• je skvělým zdrojem vitamínů, minerálních látek, pomáhá proti stresu a zlepšuje soustředění

pažitka

• využít ji můžeme téměř všude (polévky, tvarohové pomazánky, omelety, omáčky, ochucená másla, saláty, bramborová jídla, k rybám i masu, na marinády)

řeřicha

• její semínka stojí pár korun a velice jednoduše si ji vypěstujeme v misce na mokré vatě (pozor vatička nesmí vyschnout), ideálně na okenním parapetu, aby měla dostatek světla 
• jedná se o vitamínovou bombu, která posiluje imunitu
• využití má téměř stejné jako pažitka, dá se použít téměř kdekoli a vždy zajistí skvělý výsledek 

ředkvičky

• ředkvičky nás díky své pálivé chuti chrání před škodlivými bakteriemi a plísněmi v celém našem těle, zároveň dokáží léčit rýmu, kašel, nadýmání a další zažívací problémy
• vždy vybíráme ty se svěžími listy, ty budou nejkřupavější a budou obsahovat nejvíce zdraví prospěšných látek, můžeme z nich udělat skvělý salát, lehkou pomazánku nebo rychlou svačinu 

špenát

• baby, čerstvý, mražený, sekaný, ať už je jakýkoli velké množství vitamínů a minerálních látek
• posiluje kosti, zbavuje tělo těžkých kovů a chrání kůži před negativním UV zářením
• ve větším množství by ho měli konzumovat těhotné ženy, protože obsahuje kyselinu listovou, která je důležitá pro správný vývoj plodu
• využití je obrovské (smoothie, saláty, těstoviny, polévky, rizota, slané koláče)  

hlíva ústřičná 

V únoru jsme si ukázali, jak vytvořit zimní salát, který zahřeje a zasytí, naopak v dubnu se pustíme do klasických osvěžujících jarních salátů z mladé, sezónní zeleniny. Duben je ideálním měsícem pro zařazení čerstvých salátů do našich každodenních jídelníčků, jelikož zelenina je nejčerstvější a obsahuje velké množství vitamínů, které naše tělo po zimě potřebuje. Nejprve se podíváme, k čemu se jaký druh salátu nejlépe hodí a poté rozhodneme o našem vítězi.

polníček

• má menší, kulaté listy a svěží chuť s nádechem ořechového aroma. Je vhodný do ovocno-zeleninových smoothie a jako základ do jarních salátů. Podobně jako špenát se dá připravovat i zatepla.
• VITAMÍNOVÁ BOMBA v hlavní roli s polníčkem. Na přípravu jedné porce budeme potřebovat: ½ zeleného jablka (na plátky), citronovou šťávu, 1 malý fenykl (nastrouhaný na tenké plátky) 2 větší ředkvičky (na plátky) hrst polníčku, 1 uvařené vejce, pár pekanových ořechů + na zálivku společně promícháme: 1 PL olivový olej, 1 ČL hořčice, ½ ČL ocet, sůl a pepř dle chuti 

hlávkový "listový" salát

• má jemné, měkké lístky a lehce nasládlou chuť. Velmi špatně snáší delší skladování, rychle vadne, ztrácí křehkost a výživovou hodnotu. Je třeba ho ihned po úpravě servírovat. Nejčastěji se využívá v jarních salátech s jarní zeleninou a lehkou octovou zálivkou. 
• KOUSEK ZDRAVÍ v hlavní roli s listovým salátem. Není nic jednoduššího než rozebrat, očistit a natrhat listový salát na kousky, smíchat ho s lehce osoleným kefírovým/acidofilním mlékem, přidat kousek čerstvého pečiva a užít si skvělou jarní pochoutku plnou vitamínů a zdraví prospěšných látek. 

ledový salát

• má světlé, křehké listy a sladkou, šťavnatou chuť. Je velmi podobný hlávkovému salátu, ale jeho listy jsou tužší a déle si zachová svou čerstvost. Skvěle chutná v kombinaci se sýry italského typu a sýry s modrou plísní, zároveň se hodí jako základ pro všechny druhy salátů, jelikož je lehce stravitelný a krásně křupavý. 
• DO SLUNNÉ ITÁLIE v hlavní roli s ledovým salátem. Křupavý, svěží, a tak dobrý. Úplně nám postačí na kostičky nakrájené den staré pečivo, opečené na olivovém oleji, čerstvý ledový salát natrhaný na kousky, zakápnutý olejem, balzamikovým octem, posypaný parmezánem, lehce osolený a opepřený dle chuti. 

římský salát

• má podlouhlé listy a lehce připomíná čínské zelí. Ze všech druhů salátů má nejdelší trvanlivost a nejsladší chuť. Dá se konzumovat syrový, grilovaný i smažený. Je hlavní surovinou pro výrobu populárního Caesar salátu, který se podává s nakrájeným pečeným kuřecím prsem, strouhaným sýrem a krutonky.
• NESTÁRNOUCÍ KLASIKA v hlavní roli s římským salátem. Základem dobrého salátu je správně zvolená, a především dochucená zálivka. Uděláme si ji z podmáslí a zabodujeme. Na zálivku budeme potřebovat: 40 ml podmáslí, 10 g nastrouhaného parmezánu, 1 PL citronové šťávy, sůl, pepř dle potřeby + přidáme na čtvrtky rozdělený římský salát, krutonky, parmazán (ve vegan verzi použijeme lahůdkové droždí) a salát je hotový.

RUKOLA

• ačkoli patří do čeledi brukvovitých, svými listy připomíná spíše salát. Má pikantní, až nahořklou chuť. Často se přidává jako doplněk do těstovin, zapékaných jídel nebo na pizzu. Skvěle chutná v kontrastu s ovocem (hruškami, pomeranči, malinami), ale také s ořechy, semínky a olivovým olejem. 
• EXPLOZE CHUTÍ v hlavní roli s rukolou. Předvařenou červenou řepu nakrájíme na tenké plátky, rozložíme na rukolu, kterou jsme předem naložili do zálivky připravené z citronové šťávy, olivového oleje, soli a medu, obložíme plátky kozího sýru, posypeme vlašskými ořechy a máme téměř božskou kombinaci, která nikdy nezklame. Dle potřeby dochutíme olivovým olejem, solí a pepřem.      

VELIKONOCE 

Máme tady duben a s ním spojené velikonoce a s nimi spojené vejce. Co by byli velikonoce bez vajec a vejce bez Velikonoc. Podle statistik není v roce jiného měsíce, kdyby se snědlo více vajec než právě v dubnu o Velikonocích. Vejce tzv. „poklad ve skořápce“ je jednou z nejuniverzálnějších surovin, která se objevuje téměř v každé kuchyni. Můžeme si ho dát ke snídani, k obědu i večeři. A jaká tajemství skrývá pod skořápkou? 

Vejce obsahují obrovské množství zdraví prospěšných látek, ovšem nejvíce vitamínů obsahují právě vajíčka snesená na jaře, kdy slepice konzumují nejvíce zeleně. Mluvíme samozřejmě o vajíčkách, která pocházejí od domácích lokálních farmářů z volných chovů, kde mají zvířata každý den dostatek pohybu a možnost být na čerstvém vzduchu.  

Nejčastějším druhem vajec jsou stále slepičí, ovšem můžeme ochutnat také křepelčí, krůtí, husí nebo kachní. Slepičí vejce používáme především na vaření, smažení jako nedílnou součást koláčů, omáček a salátů. 

Vejce nad zlato, ale jak si ho správně připravit, aby nám přineslo očekávaný požitek. Existuje několik základních způsobů, které by měl každý správný kulinární nadšenec ovládat, ale radši si je připomeneme:

pošírované vejce

doba varu: 3 minuty, vaří se bez skořápky, má tuhý bílek a tekutý žloutek.
Nejprve ve velkém hrnci přivedeme vodu k varu, přidáme lžíci octa, vařečkou uděláme vír, doprostřed rozklepneme vejce a necháme bílek obtočit žloutek, aby držel tvar. Poté ho děrovanou naběračkou vyndáme ven. 

vejce naměkko

doba varu: 4 minuty (mírný var), má lehce tuhý bílek a tekutý žloutek. 
Vejce vložíme do lehce probublávající vroucí vody (musí být celá ponořená), a od té doby počítáme 4 minuty. Poté je okamžitě zchladíme studenou vodou, ale jen pár sekund, musí zůstat teplá. Podáváme ve skořápce.  

vejce na hniličku

doba varu: 4 a ½ minuty, má tuhý bílek a žloutek ztuhlý po vnějším okraji.
Postup je stejný jako u vejce naměkko, jen doba varu je trochu delší. Podáváme oloupané. 

vejce natvrdo

doba varu: 8 minut (mírný var), má tuhý bílek i žloutek.
Postup opět stejný, jen vaříme déle, ale pozor nesmíme převařit, vejce by zašedlo, chuť se nezmění, ale není přitažlivé.  

K Velikonocům patří nepřeberné množství tradičních pokrmů, které se bez nich neobejdou, a proto jsem se rozhodla několik z nich „převléknout“ do odlehčeného zdravějšího kabátku a společně si je vyzkoušet. Velikonoce začínají již týden před velikonočním pondělím modrým pondělím, šedivým úterým, škaredou středou a pokračují zeleným čtvrtkem, kterým tradičně začíná velikonoční vaření a pečení, proto i my začneme tradičně zeleným čtvrtkem. 

Na ZELENÝ ČTVRTEK (před Velikonočním pondělím) bychom měli konzumovat zelené pokrmy, nejčastěji špenát, který nám má zajistit dobré zdraví po celý rok. A myslím, že taglietelle s pestem z baby špenátu budou skvělou volbou. Na ŠPENÁTOVÉ PESTO budeme potřebovat: 100 g baby špenátu, 50 g mandlí (bez slupky), 50 g sýru italského typu (parmezán, grana padáno), olej (dle potřeby cca 100 ml), 1 stroužek česneku, citronová šťáva, sůl, pepř dle chuti. Všechny suroviny kromě oleje dáme do mixéru a rozmixujeme na kaši, poté postupně přiléváme olej a mixujeme, dokud nebude mít pesto požadovanou konzistenci. Nakonec můžeme ještě dochutit solí, pepřem. Poté už jen připravíme těstoviny dle návodu na obalu, zamícháme s pestem a podáváme posypané strouhaným sýrem.

VELKÝ PÁTEK byl postním dnem, nevařilo se a nejedlo se maso. Podávat se mohla pouze žemlovka s rozinkami, kyselá polévka se zelím nebo tradiční ušelo (sladká krupicová kaše ozdobená skořicí a zimními jablky.) 

Přichází BÍLÁ SOBOTA a příprava na Boží hod. Typicky se uklízí celý dům, barví vajíčka, pletou pomlázky a pečou beránci či mazance. A protože bez mazance by to nebyli ty pravé Velikonoce, upečeme si jej v trochu menší a zdravější verzi. Na 4 MINIMAZANCE s mandlemi budeme potřebovat: 75 ml mléka, ½ kostičky čerstvého droždí, 75 g kokosového cukru, 300 g celozrnné špaldové mouky, 75 g namletých ovesných vloček, 2 žloutky + 1 vejce na potření, 40 g rozpuštěného másla (kokosového oleje), 75 ml mléka/kefíru (rostlinného mléka), citronovou kůru, brusinky, mandlové plátky, špetku soli. Do vlažného mléka rozdrobíme droždí, přidáme 1 PL cukru, přikryjeme utěrkou a necháme vzejít kvásek. Ve velké mísy promícháme mouku, vločky, přidáme vzešlý kvásek, máslo, mléko, žloutky, citronovou kůru, brusinky, sůl a vypracujeme hladké těsto. Znovu přikryjeme utěrkou a necháme na teplém místě další hodinu kynout. Vykynulé těsto rozdělíme na 4 díly, ze kterých vypracujeme bochánky, přendáme je na plech, potřeme rozšlehaným vajíčkem a necháme 20 minut dokynout. Pečeme v předehřáté troubě na 180 °C přibližně 20 minut. Pět minut před koncem pečení potřeme mazance ještě jednou vajíčkem a posypeme plátky mandlí.

NEDĚLNÍ BOŽÍ HOD, končí půst a přišel čas na mladou jarní pečínku. 

U farmářů nejčastěji najdeme mladé jehněčí maso, které je začátkem sezóny nejjemnější a nejšťavnatější, stejně tak i kůzlečí maso, které bývá k dostání pouze na jaře. Jedná se především o maso do půl roku starého mláděte. U nákupu si dejte pozor, aby bylo maso krásně růžové a vypadalo svěže, starší maso bude mnohem tmavší až červené. Jehněčí maso má zároveň příjemně vonět, dalo by se mi říct sladce, naopak kůzlečí maso je křehké, šťavnaté a má mléčnou chuť. Obě masa potřebují šetrnou úpravu a jemné koření, aby vynikla jejich specifická chuť. Mezi nejoblíbenější úpravy patří dlouhé pečení, na které se hodí kýta, hřbet či ramínka nebo rychlejší úprava, u které preferujeme kotlety. A pokud máte při jídle jehněčího či kůzlečího masa výčitky, nemusíte, samců je pro další chov potřeba málo a na porážku by šli v každém případě.  

Nejčastěji se na božíhodový oběd podává mladá jehněčí pečeně ochucená jarními bylinkami a podávaná s novými bramborami a čerstvou mladou zeleninou.

Vejce, vajíčko, můžeme mu říkat, jak chceme, ale VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ se bez nich zkrátka neobejde. Výše už jsme si řekli, co všechno nám tento „poklad“ ve skořápce přináší a teď si z něj připravíme velmi lehký a osvěžující vajíčkový salát. Na VAJÍČKOVÝ SALÁT s ředkvičkami budeme potřebovat: 1 mladou mrkev, 1 svazek ředkviček, 1 stroužek česneku, 1 jarní cibulku, 4 vejce uvařené natvrdo, 150 g bílého jogurtu, 1 PL majonézy, 1 ČL hořčice, sůl a pepř. V misce promícháme najemno nastrouhanou mrkev, na plátky nakrájené ředkvičky a nadrobno nakrájený česnek. V druhé misce promícháme jogurt s majonézou, hořčicí, nadrobno nasekanou jarní cibulkou, solí a pepřem. Směs s bílým jogurtem vmícháme k zelenině, zlehka přidáme na kostičky nakrájená vejce a dochutíme dle potřeby. Podáváme ozdobené jarními bylinkami s čerstvým pečivem.  

"love nature, love yourself"