Napsáno 29.04.2021

Suroviny

Produkt Dostupnost Cena Množství (ks)
Hvězdičky s amarantem, quinoou a teffem BIO 250g Hvězdičky s amarantem, quinoou a teffem BIO 250g Kód: 02.04.0092 Počet hvězdiček je 5 z 5 BIO těstoviny s amarantem, teffem a quinoou jsou skvělou volbu pro všechny, kdo hledají bezlepkovou a chutnou alternativu k tradičním… Skladem 89 Kč 

V minulém článku jsem psala o potravinových alergiích a intolerancích, jak je poznáme, jaké jsou mezi nimi rozdíly a co dělat v případě podezření na alergii. Jak nastolit eliminační dietu. V dnešním článku se zaměříme na jeden z nejčastějších alergenů a tím je lepek.

Hlavním problémem v oblasti výživy je v současnosti stále výroba nekvalitních a výživově nevhodných potravin. Nízká cena potravin, trvanlivost nebo nízké výrobní náklady jsou kritéria, která jsou bohužel stále hodně populární. Důsledkem je využívání stabilizátorů, konzervantů a dalších chemických aditiv. Takto upravené potraviny nepůsobí vhodně na střevní mikrobiom a celkovou imunitu populace již od kojeneckého věku. V této souvislosti se objevuje celá řada alergií, atopií, celiakií a dalších autoimunitních chorob

Choroby vyvolané lepkem

Choroby vyvolané lepkem rozdělujeme na 3 základní kategorie:

Celiakie
  • nejzávažnější z medicínského hlediska

  • autoimunitní onemocnění, při kterém u jedinců vzniká imunitní reakce na lepek ve sliznici tenkého střeva

  • důsledkem je postupné zeslabení sliznice s vymizením klků v tenkém střevě s odpovídajícími následky – porucha vstřebávání potravin

  • četnost v naší populaci je 1 % obyvatel, ale předpokládá se nárůst až na 3 %.

Potravinová alergie na lepek
  • lepek vyvolává alergickou reakci s otokem sliznice tenkého střeva

  • jako u každé alergické reakce dochází k projevům v řádech několika minut

  • důsledkem jsou projevy vázané na trávicí soustavu jako jsou: bolesti, průjmy, křeče, nevolnost či nadýmání, dále se mohou objevit kožní projevy, například v podobě kopřivky, vzácněji dýchací problémy (astma, dušnost)

  • četnost se předpokládá také kolem 1 až 3 % populace.

Intolerance lepku (neceliakální intolerance lepku)
  • ve chvíli, kdy je vyloučena celiakie, ale člověk má trávicí problémy obdobné jako u celiakie

  • četnost není známá, ale nyní se v USA předpokládá až u 6 % populace.

Celiakie

= celoživotní autoimunitní onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku (glutenu), tj. komplexní směsí bílkovin, obsažené v zrnech pšenice, ječmene, žita.

Systém HLA (Human leukocyte antigen) jsou bílkovinné struktury na povrchu lidských bílých krvinek, které spoluvytváří obranyschopnost těla, rozpoznávají tělu cizorodé látky. Pokud máme v těle konkrétní HLA geny typické pro rozvoj celiakie, celiakie se díky tomuto genetickému pozadí spolu s konzumací lepku a dalšími faktory (stres, infekce apod.) objeví.

Celiakie a cukrovka

Jelikož je celiakie autoimunitní onemocnění střev, je velmi často doprovázeno dalšími autoimunitními chorobami jako je například cukrovka (diabetes mellitus). 

Naše střeva, náš mikrobiom je klíčový pro správnou činnost organismu, a ne nadarmo se říká, že střeva jsou náš druhý mozek. Pokud je tedy sliznice narušená, nemohou do těla správně pronikat ani mikroživiny jako jsou vitamíny, minerály atd. a při dlouhodobém působení to právě může vést k dalším přidruženým chorobám. 

Kombinace celiakie a diabetu není výjimečná. Významně zvýšené riziko celiakie je však především u pacientů s diabetem 1. typu.

Formy celiakie:
Symptomatická
  • forma projevující se symptomy (příznaky)

  • asi u 30 % nemocných

  • hlavní obtíže jsou v trávicím traktu (chronický průjem, nevolnost, bolesti břicha)

  • u dětí se může objevit zpomalení růstu a neprospívání

  • ostatní příznaky: únava, záněty sliznic, řídnutí kostí, chudokrevnost, psychické poruchy, dermatitis herpetiformis (obdobné jako pásový opar)

Asymptomatická
  • bezpříznaková forma

  • při diagnostice jsou však přítomné protilátky typické pro celiakii a na sliznici střeva jsou typické změny

  • pacient nemá příznaky a subjektivně je zdráv

  • k této diagnostice může pomoci rodinná anamnéza

Bezlepková strava

Bezlepková strava je u celiakie jedinou alternativou, jak poškozenou střevní sliznici dále nenarušovat. V případě těžší formy celiakie se doporučuje vynechat i mléko, jakožto častý alergen. Dále pak eliminovat tučná jídla, těžké a dráždivé potraviny.

Maximální denní příjem lepku by se měl pohybovat okolo 10 - 50 mg/kg. V případě alergie či intolerance je možno konzumovat minimální množství lepku, většinou se udává do 20 mg/kg. Jen pro porovnání, v 1 krajíci chleba se nachází okolo 5 gramů lepku.

Bezlepková strava může být velmi zdravá forma životního stylu, pokud se při přípravě bezlepkových jídel nepoužívají průmyslově zpracované potraviny. Tedy pokud na přípravu pokrmů používáme základní prvopotraviny (zelenina, ovoce, bezlepkové obiloviny, luštěniny, maso, vejce, ořechy atd.), které ještě neprošly průmyslovým zpracováním. Současný trh se však také přizpůsobuje zvýšené poptávce na bezlepkové potraviny.

Zároveň můžete podpořit správnou činnost a obnovu mikrobiomu pomocí probiotických kultur, například ve formě kysaných výrobků (kysaná zelenina, kefíry), kombuchy apod.

Zakázané potraviny:

Potraviny obsahující lepek: 

  1. Pšeničná, žitná, ječná mouka, ovesné vločky (které nemají označení bez lepku), krupice, kroupy, pšeničný škrob, strouhanka, špalda, kamut, jednozrnka, oves (pokud není označen jako bezlepkový)

  2. Pekařské a cukrářské výrobky: chléb, rohlíky, pečivo, koláče, běžné těstoviny, palačinky, lívance, svítek, krupicový a tvarohový nákyp, knedlíky, dorty, piškoty, oplatky, perník, krupicová kaše, suchary, sušenky

  3. Dochucovadla: Masox (bujón), bujóny všeobecně, sójová omáčka (pokud není označena jako bezlepková)

  4. Nakládaná masa z obchodu, masné polotovary, seitan

  5. Sladkosti - plněná čokoláda, nugát, sladové bonbóny, karamelky, zmrzliny (i zde může být skrytý lepek)

  6. Kávoviny, sladové výtažky, sušená káva, pivo a lihoviny, whisky

Potraviny, kde může být lepek ve skryté formě: 

  1. Aromatizované čaje, náhražky kávy, mléčné nápoje

  2. Zelenina (mražená s přídavkem mouky), výrobky z ovoce (zahuštěná dřeň), výrobky z brambor (chipsy, krokety)

  3. Mléčné výrobky (ovocný jogurt, ovocný kefír)

  4. Dochucovadla, omáčky, dressingy, hořčice

Vhodné a povolené potraviny:

  1. Přílohy: brambory, rýže, kukuřice, luštěniny, sója, pohanka, jáhly (proso), quinoa, amarant, teff, čirok

  2. Ovoce, zelenina, houby, bylinky, maso, vejce, čaj, kakao, mléko a mléčné výrobky

  3. Speciální potraviny – například takové, které obsahují deproteinovaný pšeničný škrob, zde původně lepek byl, ale byl odstraněn

  • tyto potraviny bych volila jako krajní řešení, jakkoliv zbytečně průmyslově zpracované 

potraviny jsou pro tělo spíše zátěží.

Bezlepková strava a oves

Oves sice neobsahuje klasický lepek, ale až 10 % celiaků na něj reaguje podobně jako například na klasické lepkové potraviny, proto se raději doporučuje oves a potraviny z něj také vynechat a zařadit je do jídelníčku až když je střevní sliznice celiaka stabilní. A samozřejmě formou zkoušky.

Oves bývá často kontaminován s potravinami obsahující lepek při jejich zpracování, proto při jeho konzumaci dbát na to, aby byly například vločky označené jako bezlepkové, což zaručuje, že nedošlo ke kontaminaci.

Lepek u kojenců

Setkáváme se se dvěma vyhraněnými názory. Někteří pediatři dnes doporučují v tzv. imunologickém okně, tj. mezi 4. až 6. měsícem věku kojence, zavádět prakticky úplně vše včetně ořechů, ryb a podobně. Jiní odborníci radí se zaváděním příkrmů nespěchat, co nejdéle kojit, potraviny zavádět postupně a jednotlivě, rizikové potraviny vždy při současném kojení a až ke konci prvního roku věku.

Označování potravin

Povinné označení
  • lepek jako alergen musí být vždy uveden

  • pšenice, žito, ječmen a složky z nich vyrobené musí být vždy uvedeny

Dobrovolné označení
  • tvrzení „bez lepku“ – do 20 mg/kg

  • tvrzení „stopové množství lepku“ – do 50 mg/kg

  • tvrzení „velmi nízký obsah lepku“ – do 100 mg/kg

  • logo přeškrtnutého klasu

Závěr:

Produkce bílé mouky se za poslední roky velmi zvýšila díky šlechtění různých odrůd pšenice, obsah lepku v obilí se zvýšil až 20 x. Tedy i zátěž lepkem současné populace je vyšší než v minulosti. Nejlepší zdravý životní styl je založen na příjmu základních kvalitních potravin a jídel z nich, tedy stravy omezující průmyslově upravované potraviny. Každému prospěje i omezení lepku, nadbytek pšenice v jídelníčku můžeme nahradit dalšími druhy obilovin. Úplná eliminace například kvalitního kváskového pečiva není nutná, pokud nemáme zdravotní problémy.

"love nature, love yourself"

Lucie Slavíková

Jmenuji se Lůca a jsem maminka dvou úžasných dětí, milovník dobrého jídla, vášnivá kuchařka, respektive pekařka :-) Miluji přírodu, nejraději v kombinaci se sportem (kolo, koloběžka, běh). Ráda inspiruji ženy, aby zase našly sebelásku a cítily se dobře ve svém těle. Zdravý životní styl pro mne neznamená hladovět a držet drastické diety, ale s láskou pečovat o naše tělo, dodávat mu kvalitní potraviny, udržovat pozitivní mysl a pečovat o tělo i zvnějšku. Motorem jsou pro mě moje děti. Když byl syn malý měl silnou reakci po očkování a trpěl poté různými nemocemi a potravinovými alergiemi. Díky úpravě stravy může dnes jíst vše a imunitu má skvělou. Jídlo je lék :-)

Více článků autora